Stále neukončený fotografický soubor Cairo je typem subjektivního dokumentu o městě a jeho kulturním prostředí. otografie nemají ambice obsáhnout bohatou historii města, zachytit rozmanitost v architektuře nebo reflektovat život v ulicích. Důležité je zde osobní setkání s městem, které nikdy nespí a v jehož základech jsou usazeny vrstvy pravěkého osídlení, 5 tisíciletí trvající civilizace starého Egypta, počátky křesťanství a islámu.

Když jsem se šel v roce 2017 poprvé projít do káhirských ulic, zhostil se mne pocit vlastní nicotnosti. Existenciálního prázdna. Tlačen mezi lidmi za doprovodu hlasitých hovorů, gest, hluků z aut, nakyslého pachu smíšeného z jídla, odpadků, dieslových motorů, ulicemi zahalenými jemným oparem smogu, tržišti ovoce, zeleniny, masa, ryb a živých zvířat.

Fotografie má metafyzickou moc zastavit děj.
V ulicích jsem se pokoušel nemyslet. Často jsem se nechával unášet ulicemi, abych se ztratil. Pomalé poznávání Káhiry založené na principu náhody, se mi od začátku jevilo jako nejvhodnější způsob pro to začít fotografovat.